Soběšice
K nejčitelnějším sídlům šumavského Podlesí, kdysi kraje proslulých světáků – cirkusáků, patří Soběšice. Obec se rozložila v mírně zvlněné krajině v nadmořské výšce 652 metrů podél silnice vedoucí ze Strašína do Mačic, Frymburka a Volenic, 12 km východně od Sušice a 11 km severovýchodně od Kašperských Hor. Místní katastrální území dnes kromě Soběšic zahrnuje také Damíč a Mačice. Administrativně sem patří také osady Panské Mlýny a Parýzek. První zmínka o Soběšicích je z roku 1381, kdy se zde uvádí místní selský dvůr. Antonín Profous ve svém místopisném slovníku vysvětluje, že původní podoba názvu vesnice byla „Sobětice“, což znamenalo ves lidí Sobatových či Sobjetových. Soběšice byly odjakživa zemědělskou obcí. Berní rula z roku 1654 ji uvádí jako součást Žichovického panství. Tenkrát tu žilo a hospodařilo 15 rolníků, 4 chalupníci a 2 zahradníci. Z popisu českobudějovické diecéze Johanna Trajera z roku 1862 se dovídáme, že v té době měly Soběšice 98 domů a více než sedm set obyvatel. Pro srovnání tu dnes počet trvale hlášených osob nedosahuje ani čtyř stovek. Nová doba zde neuhájila ani školu, která tu byla založena již roku 1834.
Patrně poměrná blízkost farního kostela ve starobylém Bukovníku byla příčinou toho, že v Soběšicích nevznikla dlouho žádná významnější svatyně. Teprve až v roce 1848 zde v budově staré školy ve středu vesnice obec zřídila mešní kapli Panny Marie Sněžné, která byla slavnostně požehnána v témže roce dne 5. srpna. Stará místní pověst vypráví o tom, že boží muka se sochou sv. Jana poblíž domu, kde se dodnes říká U Svátů, byla postavena v době dávné epidemie cholery zásluhou rychtáře Janouta. Dobrodinec se navíc zavázal ke každoročnímu pořádání děkovného procesí k Panně Marii do Strašína.
Sborník Sušicka z roku 1938 potvrzuje zemědělský ráz Soběšic. Na území katastru tenkrát žilo 758 obyvatel v 153 domech. V místě působila řada řemeslníků a živnostníků, bylo zde mnoho zedníků ale také schopných hudebníků, obec měla dva obchody, čtyři hostince a tři mlýny s pilami. Nyní je ve vsi pošta, obchod a hospoda. Dodnes slavné jsou zde tradiční masopustní obchůzky maškar. Jihozápadně od vesnice se nachází přírodní rezervace Na Volešku.
Součástí obce Soběšice jsou blízké Mačice, kde nás osloví zejména výrazné stopy historie. První zmínka o této malé vesnici pochází z roku 1359, kdy ji vlastnil vladyka Dobeš. Místní tvrz sloužila tenkrát jako sídlo správy malého statku. Tvrz časem proměnil renesanční sloh, posléze zde vznikl barokní zámek. Zdivo renesanční tvrze se dochovalo v budově sýpky s klenutým přízemím. Trojkřídlá zámecká budova dodnes vykazuje renesanční, barokní, klasicistní i historizující prvky. Mačice se mohou dále pyšnit pěknou novogotickou kaplí a kamennou barokní sochou sv. Jana Nepomuckého na rozcestí před zámkem. Vyhledávanými přírodními památkami v Mačicích jsou dvě památné lípy. Lze dodat, že vesnicí protéká Mačický potok a severovýchodně od osady byla před lety vybudována malá údolní přehrada.
Vladimír Horpeniak, Muzeum Šumavy Kašperské Hory