Hrad Rabí
Nejstarší jádro hradu Rabí ve formě mohutné obytné věže vzniklo patrně v první třetině 13. století v blízkosti obchodní stezky při řece Otavě.
K prvnímu rozšíření hradního areálu došlo na přelomu 14. a 15. století. V rámci této přestavby bylo Rabí obehnáno novými hradbami tak dobře, že platilo za nejpevnější v zemi. Přesto ale husitská vojska vedená Janem Žižkou z Trocnova v letech 1420 a 1421 sídlo katolických pánů ze Švihova a Rýzmberka dobyla.
Největších stavebních úprav se Rabí dočkalo za Půty II. Švihovského z Rýzmberka, vzdělaného a mocného velmože. Projektant (snad Benedikt Ried z Piestova) přestavěl část hradního areálu ve stylu pozdní, tak zvané vladislavské gotiky a bezpečnost hradu zajistil unikátním systémem dělostřeleckého opevnění.
Na počátku 18. století zakoupil rábské panství kardinál Jan Filip z Lamberga, pasovský kníže-biskup. Krátce nato však Rabí vyhořelo, přišlo o většinu střech i část zdiva. Během následujících sta let hrad chátral – na jeho neutěšeném stavu se podepsaly jak nepříznivé povětrnostní podmínky, tak obyvatelé z širokého okolí, kteří nehlídaný objekt rozebírali na stavbu svých domů, hospodářských budov i ohradních zdí.
První snahy o záchranu hradu se objevily v polovině 19. století, když ho chtěl kníže Gustav Jáchym z Lamberga renovovat ve stylu tehdy módní novogotiky. Kvůli napjaté finanční situaci způsobené jednak přestavbou pohřební kaple sv. Erazima v Nezamyslicích, jednak snahou zajistit budoucnost pro své děti z nerovnorodého sňatku s Kateřinou Hrádkovou, své záměry nikdy nerealizoval.
Stav vyhořelého hradu se nadále zhoršoval k nelibosti obyvatelů podhradí, jejichž domy ohrožovaly padající kameny. Od počátku devadesátých let 19. století apelovali představitelé místní samosprávy i členové rozličných spolků na správu panství i samotného majitele hraběte Jindřicha z Lamberga, aby hrad stavebně zajistil.
Nešťastná situace se vyřešila až v prvním desetiletí 20. století, kdy vznikl Spolek pro zachování památek v horním Pootaví. Spolek dostal hrad původně do pronájmu a měl zajistit zabezpečení objektu i první opravy. Roku 1920 na něj hrabě Jindřich Lamberg hrad Rabí bezplatně převedl.
Státním hradem je Rabí od roku 1954 a dnes je tato národní kulturní památka ve správě Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni.
Mgr. Hana Rudová
Fotogalerie