rabi Mezi nejznámější kulturní památky v Čechách patří hrad Rábí. Vypíná se na vrcholu skalnatého hřebene z krystalického vápence v širokém údolí Otavy, asi deset kilometrů severovýchodně od Sušice. Dnešní obrovský hrad, prohlášený za národní kulturní památku, je výsledkem složitého stavebního vývoje. Původní stavbu na počátku 14. století tvořila velká obytná věž, vybavená zároveň obrannými funkcemi, dále drobná hospodářská stavení a další věžovitá stavba obsahující bránu. Největších úprav se Rábí dočkalo za Půty Švihovského, který hrad zdědil roku 1480. Ještě před Půtou byl hradní komplex rozšířen o druhé předhradí. Zámožný a  nádherymilovný stavebník obohatil své sídlo četnými novými obytnými i hospodářskými budovami. Vstupní brána do horního předhradí dostala novou hvězdovou klenbu. Čelo této části hradu zaujala patrová budova, tzv. nové pokoje. Kolem celého rozsáhlého komplexu bylo postupně budováno dokonalé mohutné opevnění s baštami a věžemi. Do opevnění se z nově osazeného městečka vcházelo  systémem tří bran. Můstkem byl hrad spojen s podhradním kostelem Nejsvětější Trojice, který po pozdně gotické přestavbě získal funkce hradní kaple.V důsledku finančního úpadku Švihovských z Rýzmberka ve 30. letech 16. století zůstal hradební okruh Rábí nedokončen. Přesto představuje jeden z nejvyspělejších pozdně gotických obranných systémů nejen u nás, ale i v celé střední Evropě. Rábí je z českých dějin známo především v souvislosti s dvojím obléháním hradu Janem Žižkou. Z písemných pramenů hrad vystupuje teprve kolem roku 1380, ačkoliv jeho nejasné počátky spadají do počátku 14. století. Možnými zakladateli Rábí by mohli být členové rozvětvené rodiny Bavorů či s nimi spříznění Velhartičtí nebo Půta z Potštejna, tehdejší majitel Velkého Boru. Páni Švihovští z Rýzmberka, držitelé Rábí, jako členové panské jednoty stáli v předních liniích odboje proti králi Václavovi IV. Nepřátelsky se Švihovští postavili i vůči husitské revoluci. Proto sem v květnu 1420 přitáhlo husitské vojsko s Janem Žižkou z Trocnova včele, aby zneškodnilo pevný hrad, v němž nalezlo útočiště mnoho kněží, mnichů i příslušníků okolní šlechty, která se tu ukryla i se svým  majetkem. Z husitských ran se Rábí brzy vzpamatovalo a proto se Žižka už v červenci 1421 rozhodl pro novou vojenskou akci. Toto druhé obléhání se stalo pro Žižku osudné tím, že při něm ztratil své druhé, dosud zdravé oko. Majitelé Rábí Švihovští z Rýzmberka byli katolíky, ale jeden z nich, Vilém Švihovský, věrně sloužil králi Jiřímu Poděbradskému. Kolem Rabí vznikl za Švihovských mohutný komplex feudálního majetku, který umožnil dalšímu z majitelů, Půtovi Švihovskému (+1504) rozšířit hrad na velkolepé sídlo. Půta se jako nejvyšší zemský sudí živě účastnil politického života a učinil Rabí často místem různých jednání a porad. Povýšil také podhradí na městečko. Po jeho smrti se však panství začalo rozpadávat. Majitelé se střídali a hrad pustnul. Vypleněn byl znovu za třicetileté války. Když pak roku 1708 koupil Rábí kníže Jan Filip Lamberk, byl téměř pustý hrad připojen k panství Žichovice. Obyvatelé z okolí rozebírali kámen z hradních objektů na stavby svých domků a k nim se připojili i hledači pokladů, kteří hradní zdivo soustavně narušovali. Za symbolickou jednu korunu hrad Rabí získal Spolek pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v roce 1920 od tehdejšího majitele panství Heinricha Lamberka.

- vh -